V dubnu 2025 byl v rámci časopisu Atmospheric Chemistry and Physics publikován článek o využití nízkonákladových senzorů pro monitoring kvality ovzduší v rámci projektů TURBAN a ARAMIS (výsledek SS02030031-V83). Článek informuje o průběhu rozsáhlé měřicí kampaně zahrnující speciální meteorologická měření (měření vertikálních profilů větru pomocí Doppler LIDAR a teploty pomocí mikrovlnného radiometru) a měření koncentrací NO2, O3, PM2.5 a PM10 ve vysokém časoprostorovém rozlišení v okolí dopravně zatížených ulic Legerova, Sokolská a jejich okolí. Článek přináší nejen konkrétní výsledky monitoringu v této lokalitě, ale rovněž popisuje inovativní metody zpracování dat z nízkonákladových senzorů zahrnující kontrolu kvality dat a matematickou korekci původních senzorových dat s různými odchylkami v měření.
Celý článek včetně příloh je k dispozici zde.
ČHMÚ se v rámci projektu ARAMIS připojil k měřicí iniciativě spolku Senzorvzduchu z.s., který za finanční podpory Deutsche Umwelthilfe prováděl indikativní měření koncentrací NO2 pomocí nízkonákladových pasivních vzorkovačů Passam ag. Kampaň probíhala celý rok 2024 a zaměřila se na znečištění z dopravy v ulicích a v blízkosti škol Prahy a Ostravy.
Průměrné roční koncentrace NO2 naměřené pasivními vzorkovači se od těch naměřených referenční metodou používanou v rámci státního imisního monitoringu lišily o 1,2–9,1 %.
Výsledky potvrzují silnou vazbu mezi intenzitou dopravy a koncentrací NO₂, přičemž specifické městské uspořádání a omezená plynulost dopravy může koncentrace dále zhoršovat. Nejvíce rizikové jsou lokality s vysokou intenzitou dopravy v kombinaci se špatným prouděním vzduchu (uliční kaňony) a s omezenou plynulostí dopravy.
V roce 2025 pokračuje testování pasivních vzorkovačů na venkovských pozaďových lokalitách s cílem zjistit jejich použitelnost i pro měření řádově nižších koncentrací, než v městském prostředí.
Podrobnější informace lze nalézt ve zprávě ČHMÚ a spolku Senzorvzduchu z.s.
V rámci projektu ARAMIS vznikla souhrnná Zpráva o SEM/EDX analýzách (morfologie a chemického složení) částic vybraných emisních zdrojů. Tato zpráva primárně obsahuje přehledné statistické zpracování naměřených dat, ale její součástí je i literární rešerše zaměřující se na měření suspendovaných částic z ovzduší. Vedle této zprávy vznikl také Metodický manuál pro odběr a analýzu suspendovaných částic pomocí CCSEM/EDX, jehož součástí jsou jak informace o rutinním zpracování vzorků, tak např. i o metodách transportu částic z jiných typů filtrů. Věnuje se i problematice kontaminace vzorků nebo optimalizace nastavení parametrů skenovacího elektronového mikroskopu a analýz. Dokumenty jsou k dispozici zde.
V rámci projektu ARAMIS vznikl souhrnný dokument, který řeší problematiku měření kvality ovzduší pomocí low-cost senzorů. Tento dokument se nazývá „Doporučení pro nakládání s nízkonákladovými senzory pro monitoring znečištění venkovního ovzduší“ a jeho obsahem jsou nejen známá fakta týkající se senzorových zařízení a důležité otázky, které je vhodné zodpovědět před jejich použitím, ale především také problematika související s kvalitou dat, tedy postupy kontroly dat a doporučení pro jejich využití a celkovou interpretaci. Kompletní znění dokumentu zde.
Od ledna roku 2024 probíhá v Praze roční sledování úrovně znečištění ovzduší, na kterém spolupracují Spolek Senzorvzduchu, organizace Deutsche Umwelthilfe a Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Sledování se zaměřuje na koncentrace oxidu dusičitého (NO2), jehož významným zdrojem je silniční doprava. Krátkodobé vystavení oxidu dusičitému může vést k drážděním dýchacích cest, dlouhodobé k rozvoji astmatu a zvýšení náchylnosti k infekcím dýchací soustavy.
Na základě průběžných výsledků lze předpokládat překročení jak ročního limitu doporučeného Světovou zdravotnickou organizací (WHO), tak zákonného ročního limitu v případě dopravně zatížených ulic. K překročení ročního limitu doporučeného Světovou zdravotnickou organizací (WHO) ovšem téměř jistě dojde i v případě městských vnitrobloků.
Podrobnější informace a průběžné výsledky jsou pravidelně zveřejňovány na stránkách https://senzorvzduchu.cz/no2024/.
V rámci projektu ARAMIS , dílčího cíle 2.1, byla v období od 24. 10. 2023 do 15. 1. 2024 v Českém Těšíně a v Třinci provedena imisní měření pro určení příčiny občasně zvýšených koncentrací oxidu siřičitého. Naměřené údaje byly zpracovány v rámci imisně-meteorologického hodnocení, při kterém byla testována použitelnost nových metod měření a využití dat. >>> více
Dílčí cíl 4.5 se zabývá mikroměřítkovým modelováním kvality ovzduší ve městech. Následující zpráva poskytuje vhled do rozložení koncentrací znečišťujících látek v zastavěných oblastech, kde je hlavním zdrojem znečištění silniční doprava, shrnuje dosavadní validaci výstupů mikroměřítkového modelu PALM pro Prahu a ve stručnosti popisuje použitý modelový systém. Další výsledky budou průběžně zveřejňovány jak na webu projektu ARAMIS, tak na stránkách souvisejícího projektu TURBAN. Zpráva je k dispozici v češtině a angličtině.
Tradiční Evropská aerosolová konference 2023 se letos v září pořádala v Malaze ve Španělsku. V sekci „Process analysis and monitoring“ prezentovali výsledky své práce a projektu ARAMIS také zástupci ČHMÚ s příspěvkem „Identification of the air pollution causes by atmospheric aerosol and benzo[a]pyrene in the industrial part of the Czech city of Ostrava in Central Europe“, ve kterém zdokumentovali především inovativní způsob měření 3hodinových koncentrací BaP a následnou analýzu pomocí receptorového modelu Positive Matrix Factorization a zpětných trajektorií proudění. Kvalitní a moderní přístupy jejich práce byly kladně hodnoceny v komentářích a diskuzích řadou odborníků. >>> více
Podkrušnohorská pánev v Ústeckém kraji je oblastí s vysokou koncentrací průmyslové energetiky. Dobře známé jsou její někdejší dopady na kvalitu ovzduší v podobě umírajících lesů Krušných hor. Pořád ještě rozhodujícím způsobem zhoršuje kvalitu ovzduší v této oblasti energetika nebo už se situace změnila? Jak významné jsou z tohoto hlediska jiné zdroje znečišťování? Odpověď na tyto a další otázky lze najít v závěrečné zprávě, která byla vypracována v rámci projektu ARAMIS na základě rozsáhlého měření provedeného v roce 2022. Díky němu jsme mohli původ znečištění ovzduší v Podkrušnohorské pánvi rozlišit velmi podrobně. Za pozornost stojí například vyčíslený podíl jemných prachových částic přenášených z jiných států, ať už se jedná o člověkem způsobené znečištění z automobilové a lodní dopravy, přírodní částice saharského písku, půdy z Ukrajinských stepí, nebo mořskou sůl. Významný vliv místních zdrojů se potvrdil hlavně v případě vytápění domácností a těžby uhlí.
Podrobně je vše shrnuto v závěrečné zprávě.
6. setkání řešitelů projektu ARAMIS se na pozvání kolegů z VÚKOZ uskutečnilo v areálu Vzdělávacího a informačního centra Floret v Průhonicích dne 24. 5. 2023. Řešitelé projektu se navzájem informovali o postupu řešení jednotlivých dílčích cílů a o dosažených výsledcích. Do programu setkání byly také zařazeny zajímavé prezentace od kolegů z VEC VŠB (Stanovování emisních faktorů pro stacionární spalovací zařízení na pevná paliva pro účely národních bilancí emisí znečišťujících látek) a MMF UK (Podíly zdrojů na koncentracích PM10 a PM2,5 počítané modelem CAMx - PSAT). Na závěr setkání proběhla exkurze do Dendrologické zahrady. >>> více
Dne 1. března 2023 proběhla v Kodani pod záštitou Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) konference Eionet Day 2023. Jednalo se o dosud největší setkání v rámci celé Evropské informační a pozorovací sítě pro životní prostředí (Eionet). Akce se zúčastnili zástupci národních kontaktních míst (NFP) všech členských států Eionet, odborníci z Eionet skupin a tematických skupin, vedoucí a odborníci Evropských tematických center (ETCs) a pracovníci EEA. >>> více
Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) v probíhajícím projektu ARAMIS (financovaném Technologickou agenturou ČR) spolupracuje se Státním zdravotním ústavem (SZÚ) v oblasti hodnocení zdravotních dopadů znečištění ovzduší na zdraví obyvatel. Řešení se doposud zaměřuje na studium odborných rešerší, přípravu databáze výsledků naměřených různými metodami, sběr dat od Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR pro následné statistické vyhodnocení a přípravu metodiky.
V prostředí České republiky je v tomto projektu v plánu se zaměřit na vliv koncentrací ultrajemných částic (UFP) a polycyklických aromatických uhlovodíků (včetně nitrovaných) – ale nejen těchto znečišťujících látek – na zdravotní statistiky reprezentující (ne)zdraví populace. >>> více
Dále také probíhá příprava koncepčního návrhu odhadu zdravotních rizik vybraných znečišťujících látek – PM2,5, NO2 a O3 – z plošných map. Měla by tak vzniknout metodika pro kvantifikaci zdravotních rizik a výpočet vrstvy ve formátu vhodném pro geografické informační systémy (GIS).>>> více
Hodnocení vlivu znečištění ovzduší na zdraví obyvatel navazuje na některé předchozí projekty realizované ČHMÚ především v rámci přeshraniční spolupráce v Severních Čechách. Téma a rozsah této části výzkumu je v ČHMÚ poměrně ojedinělý – společnou prací se SZÚ by tak měly vzniknout výsledky s významem například jako poklady pro prioritizaci opatření programů zlepšení kvality ovzduší, což by mělo vést ke snížení zdravotních rizik a ve výsledku ke zlepšení kvality života obyvatel ČR.
Dne 24. listopadu 2022 se uskutečnila v Kongresovém centru Praha důležitá konference českého předsednictví o ochraně ovzduší a jeho budoucích výzvách. Odborníci z celé Evropy diskutovali o tom, jak efektivně zlepšit kvalitu ovzduší a snížit dopady znečištění pro zdraví člověka viz. Tisková zpráva MŽP.
Projekt ARAMIS byl představen v rámci posterové sekce, která probíhala ve foyer přímo u hlavního sálu. Výzkumné aktivity jsou prioritně zaměřeny na tvorbu, vývoj a, aktualizaci a tvorbu nástrojů, metodik a postupů pro hodnocení kvality ovzduší, emisí klasických znečišťujících látek i skleníkových plynů včetně jejich projekcí a kvantifikaci dopadů na zdraví obyvatelstva a ekosystémů, spotřebu energie, ekonomiku a další aspekty života. Ambicí projektu je prostřednictvím aplikace výsledků přispět ke zlepšení životního prostředí, zejména kvality ovzduší na území republiky.
V rámci projektu ARAMIS , dílčího cíle 2.1, byla provedena celoroční identifikace zdrojů znečišťování ovzduší v lokalitách Studénka (TSTD) a Věřňovice (TVER), které jsou umístěny v hlavním koridoru regionálních atmosférických přenosů znečištění podél toku Odry. >>> více
V rámci projektu ARAMIS , dílčího cíle 2.1, byla provedena identifikace zdrojů znečišťování ovzduší v okolí městské části Ostravy – Radvanic. Jedná se o dlouhodobě problematickou oblast z hlediska hodnocení příčin zdejšího výrazně nadlimitního znečištění ovzduší, především aerosolovými částicemi PM10 a PM2,5 a benzo[a]pyrenem. Měření probíhalo v lokalitách Ostrava-Kunčičky (TOKU), Ostrava-Radvanice, Nad Obcí (TORE) a Ostrava-Bartovice (TOBA). >>> více
V rámci projektu ARAMIS, dílčího cíle 1.1 zaměřeného na doplnění a aktualizaci emisních faktorů používaných především pro výpočty množství emisí znečišťujících látek, proběhla v průběhu roku 2021 měření recyklačních linek stavebních hmot. Měření byla prováděna pro standardní směsi stavebních hmot, vzniklé především po demolicích objektů, a dále pro směsi s přírodním kamenivem, které má z hlediska emisí při recyklaci odlišné vlastnosti ovlivňující výsledný emisní faktor. >>> více
Téměř po dvou letech od zahájení projektu ARAMIS se řešitelé sešli osobně na půdě Českého hydrometeorologického ústavu v Praze Komořanech. Jednalo se již o čtvrté setkání, ale vzhledem k pandemické situaci všechna předchozí proběhla ve virtuální podobě.
Účastníci ze všech řešitelských organizacích si vyslechli zajímavé prezentace o postupu řešení jednotlivých dílčích cílů projektu. >>> více
V rámci řešení DC 1.1 provádí VEC VŠB stanovení emisních faktorů při spalování paliv v domácnostech, které probíhá především za účelem vytápění, přípravy teplé vody a vaření ve spalovacích zdrojích se jmenovitým tepelným příkonem zpravidla do 50 kW. Jedná se o tzv. nevyjmenované zdroje podle zákona č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší, které jsou pro účely inventarizace emisí sledovány hromadně na základě statistických údajů a na základě stanovených emisních faktorů znečišťujících látek (EF). >>> více
V loňském roce bylo v rámci řešení projektu ARAMIS odevzdáno 9 závazných výsledků projektu a bylo publikováno několik odborných článků.
Podrobnější informace o dosažených výsledcích naleznete v sekci VÝSLEDKY. Tyto informace budou průběžně aktualizovány.
I přes nepříznivou epidemiologickou situaci v roce 2021 proběhlo představení projektu ARAMIS a prezentace některých dílčích výsledků na několika konferencích:
Ovzduší na Ostravsku je v měřítku České republiky nejvíce znečištěno karcinogenním benzo[a]pyrenem, dalšími polycyklickými aromatickými uhlovodíky a jemnými prachovými částicemi. V první polovině roku 2021 zde proto bylo zahájeno několik projektů zaměřených na výzkum kvality a příčin znečištění ovzduší. Dílčí projektové aktivity jsou sdruženy do konceptu BORA (https://www.ovzdusi.cz/bora/), jehož cílem je odpovědět na otázku, jaký podíl mají na kvalitě ovzduší místní průmysl, vytápění domácností, doprava, přenos znečištění z Polska a další zdroje. Část tohoto výzkumu zde probíhá v rámci projektu ARAMIS.>>> více
Na začátku července letošního roku 2020 bylo zahájeno řešení projektu „Integrovaný systém výzkumu, hodnocení a kontroly kvality ovzduší“ - ARAMIS. Jedná se o dlouhodobý a rozsáhlý projekt komplexně řešící problematiku ochrany ovzduší a s ní související problematiku změn klimatu. Hlavním řešitelem projektu je Český hydrometeorologický ústav a do řešení projektu jsou zapojeny jak rezortní organizace Ministerstva životního prostředí, tak vysoké školy a akademická sféra. Projekt je unikátní mimo jiné také tím, že v rámci jednoho centra jsou společně řešena témata, kterými se v minulosti zabývaly různé instituce v rámci různých projektů. >>> více
