Koncem roku 2022 bylo dokončeno celoroční komplexní vyhodnocení příčin znečištění ovzduší ve východní části Ostravy na základě dat naměřených v roce 2021. Do společného modelu byla zahrnuta data jak ze čtyř ostravských, tak i ze dvou vzdálenějších stanic. Jednalo se o lokality Ostrava-Bartovice (TOBA), Ostrava-Kunčičky (TOKU), Ostrava-Radvanice ZÚ (TORE), Ostrava-Radvanice OZO (TORO), Studénka (TSTD) a Věřňovice (TVER). Práce byly financovány z projektů ARAMIS, KAPOOO a provozních prostředků ČHMÚ.
Poměrné zastoupení hlavních složek atmosférického aerosolu za celé roční období se významně nelišilo od hodnot naměřených v prvním čtvrtletí roku 2021.
Hlavní pozornost byla věnována benzo[a]pyrenu, jehož koncentrace zde ze všech znečišťujících látek nejvíce překračují imisní limit a který nejvíce přispívá ke zdravotnímu riziku. Tato webová stránka obsahuje pouze hlavní závěry výzkumu. Podrobnější rozbor příčin znečištění, včetně vypočteného podílu zdrojů na znečištění suspendovanými částicemi, je obsahem souhrnné zprávy, která je ke stažení zde.
Měřením a následným vyhodnocením bylo ohraničeno ohnisko znečištění ovzduší benzo[a]pyrenem.
Znečištění benzo[a]pyrenem v okolí stanice imisního monitoringu Ostrava-Radvanice ZÚ (TORE) vyšší než 5 ng∙m−3 ovlivňovalo populaci čítající přibližně 8 400 osob a úroveň nad 8 ng∙m−3 přibližně 860 osob (imisní limit benzo[a]pyrenu je 1 ng∙m−3). Výsledky potvrdily, že údaje z této stanice jsou reprezentativní v mikroměřítku, tzn., že platí pouze pro její nejbližší okolí (do cca 100 metrů od stanice) a nejsou použitelné pro hodnocení kvality a příčin znečištění ovzduší v Ostravě-Radvanicích jako celku, v okolních městských částech, ani v širším okolí.
Receptorovým modelem PMF bylo identifikováno 10 faktorů, které jsou příčinou znečištění ovzduší v hodnoceném území. V různých částech Ostravska se příčiny znečištění významně liší. Formulovány proto byly odlišné závěry výzkumu pro tři různé oblasti:
Oblasti 1 a 2 jsou vyznačeny v následujícím obrázku (Oblast 1 červeně, Oblast 2 modře).
V Oblasti 1 (okolí lokality Ostrava-Radvanice ZÚ) jsou příčiny znečištění výrazně odlišné od ostatních částí zájmového území. Projevuje se zde lokální vliv průmyslových zdrojů. Z areálu hutního podniku Liberty Ostrava a.s. zde pocházelo až cca 2/3 znečištění benzo[a]pyrenem, zbývající část znečištění produkovalo vytápění domácností pevnými palivy, zejména uhlím.
Jinde ve východní části Ostravy (Oblast 2) pocházela většina znečištění benzo[a]pyrenem z vytápění domácností (polovina až tři pětiny), zbývající část zde připadala převážně na koksárenskou výrobu (dvě pětiny až polovina). Další zdroje této znečišťující látky zde byly ve srovnání s individuálním vytápěním domácností a koksárenstvím nevýznamné.
Ve vzdálenějším okolí Ostravy (Oblasti 3) bylo znečištění benzo[a]pyrenem způsobeno dominantně individuálním vytápěním domácností pevnými palivy. Jiné typy zdrojů se na celkovém znečištění ovzduší touto znečišťující látkou podílely maximálně desetinou.
Případné budoucí kroky ke zlepšení kvality ovzduší ve východní části Ostravy a v přilehlých obcích by měly prioritně směřovat ke snížení koncentrace benzo[a]pyrenu. Znečištění ovzduší benzo[a]pyrenem dosahuje nejvyšší úrovně tam, kde dochází ke kumulativnímu vlivu vytápění domácností a koksárenského průmyslu. V části zájmového území, kde převažuje vliv vytápění domácností, žije přibližně 8 krát více obyvatel, než v části zájmového území, kde převažuje vliv koksárenské výroby. Celkově ve východní části Ostravy a přilehlých obcích (Oblast 1 a Oblast 2 dohromady) působí vytápění domácností přibližně 4 krát vyšší populační zdravotní riziko (statistický počet případů onemocnění) spojené se znečištěním ovzduší benzo[a]pyrenem, než koksárenská výroba.
